Pacovští Honzíci – FBŠ Jihlava              7:5 (2:1, 3:2, 2:2)

branky: 7. Jan Tomšů, 18. Ondřej Novotný, 31. Milan Buřič, 35. Matěj Doubek, 37. Ondřej Novotný, 41. Matěj Doubek, 53. Jan Tomšů - 5. Marek Dvořák, 36. Jan Horský, 37. Ondřej Vyskočil, 43. Jan Mikeš, 58. Tomáš Kasper; rozhodčí: Libor Štěcha - Miloš Janda; vyloučení: 0:1; využití: 0:0; diváků: 27; zásahy brankářů: Jaroslav Mareš 21 - Jan Pražák 21.

Elektronický zápis o utkání si můžete prohlédnout zde.

Jaromír Jágr kdysi do televize prohlásil památnou větu o tom, že „hrajeme jako Barcelona, jen nám chybí Messi“. Srovnání s katalánským gigantem se v tomhle případě víc než hodí. Snad vyjma zápasu v Hradci Králové totiž Jihlavané pokaždé přehrávají soupeře minimálně z pohledu držení míčku na svých hokejkách. Jinak tomu nebylo ani tentokrát. Proto srovnání s fotbalovým velkoklubem, který se často dostával až na úctyhodných 80 % držení míče. Jenže zde podobnost končí. Zatímco Katalánci většinu svých duelů dotáhnou do vítězného konce a své držení tak zužitkují, Jihlava se utápí na vlastní střelecké impotenci.

Nebylo to poprvé. Borci s ježkem na prsou byli znovu a znovu lepším týmem. Řečí čísel měla Jihlava převahu zhruba ve třech čtvrtinách zápasu. Jenže k čemu to všechno, když byl soupeř efektivnějí. Zatímco Honzíci směrem dopředu nic moc nevymýšleli a spoléhali na brejky, které jim poměrně vycházely, FBŠ se snažilo kombinovat, což bylo ve výsledku s ohledem na aktuální rozpoložení až kontraproduktivní. Oficiální statistiky sice uvádí poměr střel 27:26, kdo na zápase byl, musel vidět, že to číslo asi příliš realitě neodpovídá.

Dvě třetiny hrála Jihlava do plných. Ve třetí třetině zariskovala. Musela vysunout presink, i v devíti lidech napadat a logicky tak otevírat okénka v obraně. Z toho pramenilo množství chyb, respektive brejků soupeře. Přečíslení pak řešila obrana, někdy až za hranicí pravidel, kdy tahala za pomyslnou záchrannou brzdu. Po jedné z nich přišlo i trestné střílení. Kamarádi z letních „pouťáků“ Doubek s Kulhanem stanuli tváří v tvář na pelhřimovské palubovce. Zářez do pažby si připsal kanonýr Pacova, který střídajícího kouzelníka v kleci FBŠ překonal. Ani závěrečný tlak Jihlavy nepomohl, manko bylo příliš velké.


1. FbK Tábor – FBŠ Jihlava         5:4p (0:1, 1:1, 3:2 – 1:0)

branky: 25. Josef Mareš, 44. Mikuláš Fořt, 52. Marek Janovský, 53. Josef Mareš, 64. Petr Kutner - 20. Ondřej Vyskočil, 40. René Mikel, 47. Marek Dvořák, 52. Marek Dvořák; rozhodčí: Zdeněk Rada - Miloš Janda; vyloučení: 1:1; využití: 1:1; diváků: 61; zásahy brankářů: Dušan Václavík 11 - Radek Kulhan 22.

Elektronický zápis o utkání je k dispozici zde.

Také do velmi chladné haly v Sezimově Ústí odcestovalo pouze devět bojovníků do pole a dva strážci svatyně. Jedinou možnou změnou v sestavě tak bylo prostřídání brankářů. A to se také stalo.

Přestože dle papírových předpokladů měla hrát Jihlava v neděli na půdě silnějšího celku než v sobotu, opak byl pravdou. Pacov byl překvapivě kompaktnější a pohyblivější než Tábor. Ačkoli z hlediska individualit mají potomci husitských bojovníků alespoň dle zvuku jmen velmi kvalitní kádr, vypadá to, že jména sílu nedělají a že ani na jihu Čech se nepotkali se zrovna ideální formou.

Také tentokrát byli Jihlavané po většinu zápasu lepším týmem. Krom prospaného začátku třetí třetiny měli více ze hry a stejně jako den předtím se utápěli na zakončovací bídě. Vrcholnou urážkou florbalového boha bylo dvojí netrefení odkryté branky soupeře. Bohužel ani na takového úrovni není možné zahazovat takto nabídnuté šance. A snad možná právě proto zápas dopadl, jak dopadl. Když už v závěru zápasu někteří samou únavou sotva zvedali nohy, ani tak se ale nevzdávali a bojovali o každý míček. Rozhodnutí přišlo v prodloužení, a to způsobem, který může všechny přítomné aktéry mrzet dvojnásob. Podruhé v zápase Jihlava inkasovala ze standardní situace. Přitom tentokrát bylo dlouho předem nad slunce jasné, že bude střílet vyhlášený snajpr Kutner. Jenže špatné postavení bránících hráčů umožnilo jeho projektilu průchod za záda bezmocného Kulhana, který se mohl jen vyčítavě podívat a protočit oči v sloup. Nejen on totiž věděl, že tahle bodová ztráta byla dvojnásob zbytečná.

„Tenhle víkend jsme si neprohráli tím, že bychom neuměli hrát florbal. Prohrály nám ho vlastní hlavy. Ve chvíli, kdy uděláme chybu, tak místo abychom se z ní poučili a šli dál, ji neustále řešíme ve vlastní hlavě. To nám svazuje ruce, nohy a výsledek vidíme na tomto víkendu. Přestože jsme byli v obou zápasech lepší, máme jediný bod. A to je prostě málo,“ smutně komentoval uplynulý víkend trenér Florbalové školy Lubomír Kocourek.

Sečteno, podtrženo. Jihlava je v tuto chvíli desátá. Zápas o všechno ji čeká během příštího hracího víkendu, kdy hraje s Přeloučí. Ta je jen o skóre jedenáctá. Případná výhra by znamenala významný krok směrem k jistotě divizní záchrany. V případě pádu na jedenácté místo pak bude klíčové to, jak se v play-up bude dařit Hradci Králové, respektive druhému týmu z naší skupiny. Tím jsou momentálně Dačice, zdaleka ale není jisté, že právě ty si o postup zahrají. Bude to ještě zajímavé.